Flaška Zelená

Asi se divíte, že z naší stránky zmizel Tučňák. Už týdny po něm pátráme a ne a ne ho najít. Je tu několik verzí jeho záhadného zmizení a všechny začínají stejně. Ale konec pravdy, jsme se ještě nedozvěděli!
Koncem minulého roku se Tučňák zvaný Mac objevil párkrát v Narpě. Vypadal spokojeně a jeho kulatý obličej zářil štěstím (něco jako když vsadíte na správného koně a ten vyhraje). Vzhledem k tomu, že už ho známe dost dlouho, bylo nám to podezřelé. Takhle vytrvale se ještě neusmíval. Chodil dokonale oholený a ostříhaný ve své tradiční černé uniformě. Na pokřiky "ještě jednu desítku" reagoval mile a úslužně. No prostě pohodový člověk. Ale všechno jednou končí a tak se muselo stát to, co se stalo. Blížil se Silvestr. Vždy po tréninku jsme se v Narpě domlouvali, jak to všechno zařídíme, připravíme a tak různě. Mac byl většinou našim hovorům přítomen a při posledním z nich (podotýkám, že už jsme byli všichni více někteří méně indisponováni) se optal, jestli může Silvestra slavit s námi. Souhlasili jsme pod podmínkou, že otočí rundu. Otočil a byl náš.
V ten osudný den 31.12. jsme se sešli všichni ti, co spolu chodíme, v sokolovně a začali jsme s přípravami. Po několika minutách jsme zjistili, že někdo chybí. Vzhledem k tomu, že průměrná výška členů našeho týmu je 180 cm, nám bylo divné, že nikoho nemusíme překračovat. První podezření padlo na Minikurta, ale toho jsme vlastně nezvali a tak se začalo pátrat dál. A hádejte, kdo chyběl. Tučňák. Kdo jiný. Ale proč? Vždyť to bylo domluvený. No, dali jsme to k ledu a zase jsem začali připravovat oslavu.
Kolem šesté se znenadání objevil. Uřícený, lapal po dechu a sotva artikuloval. Nechali jsme ho vydechnout a netrpělivě jsme očekávali, co bude následovat. Po několika minutách sípání a chrčení konečně promluvil. "Už jsou tady. Je jich všude plno! VŠUDE!!!" Pořád se ohlížel a začínalo se mu rosit čelo a kdoví co ještě. "Kdo je tady?" Ozval se někdo ze zadních řad. Ale odpovědí na tuto otázku byl jen vystrašený a strhaný obličej jindy usměvavého Maca. Po chvíli se otočil a svým typickým kolébavým krokem opustil sokolovnu. Ticho. Absolutní ticho. Několikrát se ještě ohlédl a pak zmizel ve tmě. Tak rychle, jak se objevil. Všechny zamrazilo a hned nastala rušná debata�
Konec. Ale jak to bylo dál? To nikdo neví a kolem všeho panují jen spekulace. Všeobecně převládá názor, že byl unesen. Zde je několik variant:

UFO - víme, že poslední dobou byl Mac dost často před Narpou a jeho zrak spočíval na jednom místě noční oblohy. V jeho kanclu (ověřené z nezávislého zdroje) se povalovaly papíry plné čísel. A v jeho výkonném PC s procesorem Intel Pentium 386SX byl nainstalován software na zpracovávání dat z vesmírných družic. Hacker, který se naboural do Macova systému, nám sdělil, že lze předpokládat, že Mac navázal kontakt s mimozemskou civilizací. Ale zde pátrání bezúspěšně končí.
RODIČE - méně pravděpodobná varianta, neboť jak víme, rodiče má jen dva a z jeho výkřiků, že je jich všude plno, nelze usuzovat, že by myslel právě je.
TEENAGERS - dosti početná skupina lehce identifikovatelná podle vzezření a chování. Je známo, že před 31.12. byl Mac v kontaktu s jednou takovou nevelkou skupinou teenagers.
ZELENÁ - že Mac často holdoval nápoji zvanému Zelená, to víme. Podle bělma (skoro už zelma) očí v osudný den jsme poznali, že překročil svou denní dávku. Ale má to souvislost s jeho výkřiky? Že by pil na dluh? Také jedna z možností.

Náš příběh je příběhem s otevřeným koncem. Prosíme všechny, kteří Maca znali a mají o něm jakékoliv informace od 1.1.2002, nechť neprodleně dají vědět e-mailem, abychom se dopátrali skutečné PRAVDY.