Flaška sedmá

Takže jsem opět našel počítač. Pod vrstvou suti, chudáček, celý zaprášený, klavesnice zamatlaná omítkou a jiným rumem. Zkouším se napojit do sítě. Půjde to? Celé léto nám dělali v baráku nový rozvod elektřiny a jiných kabelových televizí či sítí telefoních. Ze zdi se na mne směje krásná krabička, nová s čumprdlíkem, do kterého se vsítí můj káblík z PC. Leč uživatel míní, elektrikář mění. Zásuvka byla správně spáchána, leč kabel dodavatel nedodal.
Po urgencích, které trvaly týden ke mně vlítnul tajemný muž s brašnou a položil kabel do husího krku. A proto máte dnes svou flašku vysvětlující, proč jste museli o prázdniny čučet do vody u rybníka či řeky. Proč jste museli odcestovat za hranice, abyste se doma neukousali nudou nad neaktuální flaškou. Protože jste chtěli také poznat to vzrušení, co bude na místě hotelu z prospektu. A když už vám ten nudný strýc Fischer dal, co slíbil, tak aspoň malá letecká katastrofička, kdyby byla.
Co se dá dělat. Letos bylo léto na katastrofy, povodně a vraždy skoupé. Je to čímdálvíc nudnější, tyhletyc léta. To za mého mládí. Jéje! Holt si zvykáme. Už ani ten kapitalismus nám nevadí. Někteří z nás ho dokonce i budují a jsou i jedinci, ukažme si na ně někdy příště, kteří jsou ochotni za mrzké euro ho podporovat i v zahraničí.
Tak to je vše, už mi uschnul pokoj, hodim ještě pár špriců do kuchyně a budu si žít jako uhlobaron, než si pan domácí vzpomene vyměnit, třeba..., třeba stoupačky!

PS: Dosud se nikdo neozval na předchozí flašku, tak jsem nechal hrdinku prozatím znásilňovat v lese divou zvěří, než se rozhodnete co s ní. Teď si to rozdává s lišákem a zejtra bude píchat ježek.