Flaška hospodská

Vážení čtenáři flašek! Jelikož již déle v sobě nosíc několika dílnou ságu z hospodské prostředí, rozhodl jsem se na Vás otestovat co vydržíte. Všechny uvedené postavy a děje jsou vymyšlené, takže žaloby nepřijímám! Pokud Vás napadne nějaký nápad víte kam mi to napsat, tak se hezky posaďte, první díl začíná.
Pro začátek rejstřík hlavních postav a charakteristiky:

• Kapučoun - místní správce šatlavy
• Medvěd - lesní muž
• Béla - recidivista
• slečna Roubíková - družka Bély
• Oloušek - nejmladší podnikatel v Lesnici
• Brmla - vedoucí autodopravy
• Čeček - mafie ve službě policie, nebo policie ve službě mafie?

Všední den v Lesnici
Existovala-li někde někdy nějaká hospoda, pak jedině to mohla být ta v Lesnici. Byla na kraji lesíka, který se táhl až někam k hlavnímu městu toho obskurního státu. Jenže naštěstí to je přes les dost klopotná cesta, a tak za kulturou a prací dochází jen část obyvatel. Ostatní přichází do útulné, malé, zakouřené a zaplivané místnosti popovídat si o nicotě a chudobě, jenž je provází na každém kroku.
Od samého rána, kdy obyvatelé vstanou se vrhají do bohulibé činnosti. Někteří posekaj zahrádku i s cibulí, jiní hnojí a najdou se i osoby, které vezmou peníze a jdou nakoupit jídlo. Po zdařilém nákupu rohlíků pak zapíjejí svůj úspěch právě v té naší hospůdce. Takže se ani nemusíme podivovat nad tím, že dopoledne je v hospodě víc lídí, než vedle v konzumu.
Asi tak kolem desáté hodiny vtrhne do lokálu poštačka a vhodí na stůl předplacené včerejší noviny s omluvou, že dnešní budou až v pondělí, protože padá sníh. Nám to ale nevadí, protože svět, u nás, v Lesnici u lesa, se stejně zastavil. Poštačka pokrčí rameny a rozdá všem dopisy a upomínky, protože se jí nechce obrážet všechny baráky, co jich tu je. Zavdá si stopečku fernýtka do každý nožičky, až mám pocit že je stonožka. Po hodině vztekle popadne brašnu a nerovným krokem jde oběhnout ostatní abstinenty. Z klimbavého dopoledne nás vytrhne až starý Brtník s novou zprávou o přírůstku jeho dobytka. Jeho dvacetiletá slepice vyvedla mladá housata a učí je plavat na malém rybníku. Konečně po měsíci nový příběh. Dokolečka omílaný turistický holub co ušel pěšky patnáct kilometrů přestával zabírat i po pěti pivech.

"Zkurvená vláda....!, zařval jeden z hostů co uměl číst a přelouskal namáhavě nadpis na titulní straně novin. Pohotový číšník však včas zaměnil reakční tisk, nad kterým hrozila debata na úrovní svržení všech vlád světa za erotický magazín plný nahých slečen.
Pak už se trousili jen včerejší kocoviny. Kapučoun, jinak hlídač místní šatlavy, opět nepřišel do práce. Jeho jediný vězeň recidivista Béla ho musel vzbudit, protože když ho jeho bachař v noci opouštěl opilý, zapomněl ho zamknout a Béla se bál, že by ho někdo mohl přes den vykrást. A ostatně, Kapučoun prohrál v kartách nemalý obnos, za který otrlý vězeň chtěl nakoupit alkohol a pozvat pár slečen. Když se oba setkali v hospodě a vyměnili si pohledy, bylo oběma jasné co se bude dít.
Kolem poledne doběhla družka nebezpečného recividisty Bély a vypadala dost naštvaně, protože ho nenašla ve vězení, ale v knajpě.
"Nemáš náhodou sedět ve vězení?"
"Mám vycházky, viď Kapučoun, " a cvrnkl do spícího bachaře.
Pak začala končit první směna z lesa a hospodou zavoněla smůla z tlap místních dřevorubců. Orvaní, ale spokojení s celodenní čínností zasedli za stoly a ihned olepili ubrusy smolou, jakož i jinou pryskyřicí.
Avšak u jiného stolu se počala rozvíjet debata na téma autodoprava. Hlavní slovo si vzal místní občan, no občan spíše občánek Oloušek. Vlastní již dva nákladní automobily typu aviatyk, s nimiž hodlá podnikat ve sférách rozvoz, dovoz. Má smělé plány do budoucna - nejraději bude vozit airčokoládu a vložky s křidélky. Oboje skoro nic neváží, vložky budou moci v případě nouze samy létat. Další ze skupiny Brmla trumfuje Olouška nápadem jezdit delší štreky, nejlépe Španělsko. Jízda se vyplatí neb se cestuje po dálnici a to není třeba sledovat křižovatky a na to si on troufne. Chybí mu už jen kamion a spolujezdec. Ale co nevidět to rozjede, protože Lojza z Říholna má vždycky v úterý volno a mohl by jet s ním.
Najednou do hospody vstoupí někdo, koho jsme tu dlouho neviděli. Čeček. Asi už ho pustili. No co. Odseděl si svoje, tak proč bychom měli nad ním stále ohrnovat nos. Po chvilce svého monologu, který spustil, si jde Béla ověřit něco na kalkulačku� "Hele tak ty tvrdíš, že si dostal osmapůl roku, jo. Hm. A je ti jednadvacet. A v kolika si šel sedět?"
Pak se začali bavit o něčem jiném, hodnotnějším.

to be continued...